HISTORIE HRANICKA

Jednoznačná zmínka o založení města není zdokumentovaná. Někteří historikové se domnívají, že první zmínka o městě pochází z roku 1306 nebo 1318, další tvrdí, že se jedná až o rok 1413, kdy kupní smlouva Konrada z Neubergu potvrzuje prodej všeho, co souvisí s městem, rodu Zedwitzů.

Roku 1651 byl ve městě založen cech tkalců, který předurčil další rozvoj města. V 19. století bylo město slavné svou textilní výrobou, v místních továrnách se tkaly koberce, šály, šátky, záclony, ubrusy a látky. Zboží bylo vyváženo do Ameriky, Afriky nebo Asie. Do Turecka a Indie se vyvážely modláčky  pro mohamedány nebo závoje pro tanečnice. (Toufar, 2000)

Textilní průmysl v Hranicích prosperoval až do roku 1990. Nešetrné zacházení s odpady v textilním průmyslu mělo negativní vliv na kvalitní životní prostředí. Místní potoky se měnily v barevné toky podle toho, jakou barvou se v továrnách mořily látky. Továrny vypouštěly do ovzduší mnoho jedovatých látek. Z několika částí města se staly nepovolené skládky odpadu z továren, který zde zůstal do dnešních dní např. rozbité a nepotřebné sklo ze sklárny se vyváželo pod hráz rybníka Dolíška.

V roce 1822 povýšil císař František Josef I. Hranice na městys. V roce 1850 byla zvolena první samospráva obce, starostou se stal Johann Seifert.

Přelom 19. a 20. století přinesl technický rozkvět města. Do Hranic byla zavedena železniční doprava, byla postavena škola, byla zavedena elektřina (v roce 2011 tomu bylo 100 let od rozsvícení první žárovky) a telefon. Počátkem 20. století došlo k prodloužení železnice do německého města Adorf. (Toufar, 2000)

Město zasáhly obě světové války, to už ale vládu nad městem převzali Němci. Ekonomický rozvoj města mezi světovými válkami brzdila světová hospodářská krize, ve městě bylo mnoho nezaměstnaných, čehož využilo ke své propagandě Heinleinovské hnutí. V roce 1938 vyhrála ve městě volby SdP - Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana). Hranice byly obsazeny dobrovolnou armádou pravicových organizací Německa tzv. Freikorpsem. V roce 1940 se Konrad Henlein stal čestným občanem města.

Konec válečného období přinesl pro obyvatele Hranic 18. duben 1945, kdy bylo v odpoledních hodinách město Hranice osvobozeno americkou armádou, bez boje, jako první obec v Československé republice. Do pohraničí se začali stěhovat převážně lidé z Rumunska, Podkarpatské Rusi a z vnitrozemí Čech. Někteří z nově příchozích si zabrali nejlepší majetky (opuštěné vily a pozemky po odsunutých Němcích), říkalo se jim „zlatokopové“. (Kryl, 1990)

50. léta přinesla městu úplné uzavření státních hranic směrem na Západ. Státní hranice byla obehnána ostnatým drátem, bylo vybudováno hraniční pásmo. U hraničního mezníku č. 13/9 v Trojmezí vstupovala do Československé republiky železná opona. Lidé byli omezeni svobodným pohybem po místním okolí. Paradoxně příroda se ale v zakázaném pásmu po dobu 40 let, bez větších zásahů a vlivu člověka, pozitivně rozvíjela. Vyvinul se zelený nedotčený pás, který prochází celou Evropou od severu k jihu a na který v současné době navazuje mezinárodní projekt s heslem: „Hranice rozdělují, příroda spojuje“. (Fotografie pochází většinou od hraničního mezníku 13/9, kde vstupovala železná opona do Československé republiky. Děkuji za poskytnuté fotofrafie Z. Vaníkovi a P. Breuerovi.)

V roce 1964 se staly Hranice městem. Větší rozvoj města přinesla 70. a 80. léta minulého století. Byly postaveny budovy základní školy, mateřské školy, jídelny, knihovny, panelové domy, vybudovaly se nové silnice a chodníky.

V roce 1989 byla zbouraná železná opona, otevřely se státní hranice do sousedního Německa. V současné době začalo město opět měnit svou tvář díky projektům podporovaným z fondů Evropské unie.

V současné době se město rozvíjí díky projektům Evropské unie. Probíhá revitalizace středu města, která vede k vylepšení vzhledu města.

Historické fotografie od www.rutrich.de, http://www.mockel-bahn.de a http://pohranicnik.bloguje.cz/, děkuji za pomoc.


Zobrazit místo HRANICKO - TIPY NA VÝLET na větší mapě


Webdesign a hosting: Tomáš Dvořák