EKOSYSTÉM V OKOLÍ LIDSKÝCH OBYDLÍ

V okolí lidských obydlí najdeme několik biotopů, v nichž našly podmínky pro život další druhy rostlin a živočichů, které se tomuto prostředí přizpůsobily a jsou jejich novým domovem. Mezi pestré biotopy se řadí městské parky a zahrady.
V zahradách i v parcích rostou vedle domácích druhů rostlin i takové druhy, které původní nejsou. Lidé na svých zahradách pěstují zeleninu, ovoce, okrasné květiny a stromy. Z flóry je to jen malá část veškeré zeleně vyskytující se v okolí sídel člověka.

V nejbližším okolí člověka žijí domácí a hospodářská zvířata, ale také početné druhy ostatní fauny, kterou člověk mnohdy nevnímá, přitom je zcela běžná pro místní oblast.

EKOSYSTÉM VOD

Vodní biotopy místního regionu charakterizují potoky, říčky, rybníky, tůně, přechodová rašeliniště, vlhké louky a trvale podmáčené lesy. V lokalitách žije široká škála zástupců rostlin i živočichů, které je využívají ke svému životu.

Rybníky mají funkci rekreační, zadržují vodu, ale hlavně slouží k chovu ryb, převážně kapra obecného.

CHRÁNĚNÁ PŘÍRODA

V okolí města Hranice se dochovaly významné biotopy s ohroženými druhy rostlin i živočichů. Nejvíce ceněnou lokalitou je Národní přírodní památka Lužní potok. V potocích tu stále přežívá mlž perlorodka říční, na loukách poletuje motýl hnědásek chrastavcový nebo tu kvete prstnatec májový.

 

NEŽIVÁ PŘÍRODA

Neživá příroda je důležitou součástí a nezbytnou podmínkou pro pro vývoj živých organismů. Do neživé přírody řadíme vodu, vzduch, sluneční záření, horniny a nerosty. Historie ukázala, že lidé na Hranicku s neživou přírodou uměli žít, uměli ji využít, ale zároveň ji nedrancovali.

 

EKOSYSTÉM LESA

Nejvíce plochy v okolí města Hranice zabírá ekosystém lesa. Lesem se rozumí velmi významné společenstvo rostlin, živočichů a neživé přírody. Vyznačuje se nejen vysokou druhovou biodiverzitou (pestrost a různorodost druhů na vymezeném území, v určitém ekosystému), ale také plní důležité funkce.

Mezi hlavní funkce patří klimatická funkce jako zdroj kyslíku, větrolam, redukce prachových částic, ovlivňování místního klimatu a eliminace oxidu uhličitého. Hydrologická funkce lesa pomáhá zadržovat velké množství vody, zabraňuje povodním a reguluje odtok vody do místní krajiny. Neméně významná je funkce protierozní, kdy je zabráněno odnosu a sesuvu půdy. Les dále plní funkci hospodářskou, ve které je smyslem vysazování a následné zpracování dřevní hmoty. Příjemná je rekreační funkce lesa využívaná často při houbaření, sběru lesních plodů, k odpočinku, k vycházkám a dalším relaxačním aktivitám. (Podroužek, 2004)

EKOSYSTÉM LUK A PASTVIN

Louka je uměle vytvořený biotop obhospodařovaný člověkem. V druhovém složení naprosto převládají byliny a traviny. Louky jsou obhospodařované sečením nebo jsou spásané dobytkem. Pokud louky spásá dobytek, hovoříme o pastvinách. (Anděra, 2000)

Louky a pastviny zásadně doplňují ráz zdejší krajiny. Místní krajina se vyznačuje především pastvinami a v menší míře přirozenými loukami. Louky a pastviny prostupují remízky a větrolamy tvořené keři a malými stromy, ve kterých najde svůj domov řada živočichů. Louky a pastviny nejsou v současné době ovlivněné chemickými prostředky a nejsou příliš hnojeny. Postupně tak dochází ke zvyšování pestrosti druhů jak rostlin, tak živočichů.

Pole, jako část území, kde se pěstuje jen jedna zemědělská plodina, zcela z místního regionu vymizela. Dříve byly na místních polích pěstovány převážně lilek brambor, pšenice setá, ječmen setý, kukuřice setá, hrách setý, řepka olejka a rostl tu i len setý. V současné době pěstují někteří lidé na malých políčkách pšenici setou nebo řepu krmnou, ale jedná se o pouhé výjimky. Většina půdy, která byla využívaná k pěstování zemědělských plodin, byla přeměněna v pastviny.

 

Webdesign a hosting: Tomáš Dvořák